Mezi povzbuzujícími tituly jsem objevila jednu z úplně jiné oblasti - z military: knihu "Budíček! ustlat! nabít, zajistit!" Je to přepsaná povzbuzující řeč amerického důstojníka, a není vůbec špatná i pro nás nevojáky.
Říká tu : Pokud chcete změnit svět, začněte tím, že si ustelete postel.
Život je náročný a někdy toho můžete udělat jen málo, abyste ovlivnili co přinese následující den. Někdy i tak jednoduchá věc, jako je stlaní postele může znamenat impuls, který potřebujete na začátku nového dne.
Pokud si ráno ustelete, splníte první úkol dne. Přinese vám to pocit uspokojení a budete mít chuť splnit další úkol a pak další a další.
Popisuje dále jak to pomáhá například zraněným, když dokáží vstát a ustlat si,
všiml si, že Saddám Husajn když byl v zajetí si nestlal. atd.
Pokračuje dále o spolupráci a sebezapření ale mne zaujal ten začátek.
Když splníme první úkol dne, ať je jak chce malý, budeme na sebe hrdí a motivuje nás to ke splnění dalších a dalších úkolů.
Musím říct, že pro mne je to mnohem použitelnější rada, než ta o udělání toho nejdůležitějšího úkolu dne hned ráno. Protože důležité úkoly se často před člověkem tyčí jako obrovští sloni a nemá pak sílu ani si toho slona naporcovat. Ale naplánovat si nějaký malý, snadno splnitelný úkol, a pak ho splnit, to je radost!
Doporučuji pro zlepšování svého života každý den ráno vynést za svého prostoru jednu věc, kterou už nepotřebujeme. Každý den když jdeme z domu ven vzít ssebou jeden předmět, který nám doma zabírá místo a bere nám energii. Je to snadné (můžeme pracovat s malými věcmi - kelímek od jogurtu, ponožky které už půl roku čekají že je někdo zašije, dárek kerý se nám nikdy nelíbil...) budeme mít pocit uspokojení že máme splněno, a večer se budeme vracet do lepšího prostředí. A nemusíte se bát, že vám příliš brzo dojdou věci, většina lidí naopak bude překvapena kolik se toho dá vyhodit :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat