Dům na kopci nebo v údolí?

Pro dům, a pobyt v něm, není nejlepší místo ani v dolíku, ani na vrcholku kopce.

Dole je klesající energie. Klesá tam chlad i kouř z komínů i aut. Pod inverzní vrstvou se zdržují zplodiny, místo je špatně provětrávané. Žádný výhled.

Na vrcholku jsme zase příliš ofukováni větry. Dům je nechráněný, více prochládá, v horku se přehřívá. Je vystaven živlům, ale i dalším energiím - udržet se na vrcholku, na špici,  je náročné.

Nejlepší místo je na svahu. Tam kde je dobrý výhled a při tom jsme chráněni. Také je lepší mít dům nad silnicí, než pod ní. Ať při příchodu neklesáme pod úroveň terénu.

Ze stejného principu vycházíme při výběru bytu ve městě, v činžovních domech, nebo při umístění kanceláře.

Skleněný jídelní stůl

Skleněnou desku jídelního stolu nedoporučuji.

Nejlepším materiálem pro desku jídelního stolu je dřevo. Sklo, ale i kámen, plasty i keramika jsou materiály chladné, studené, nepodporují příjemné posezení. 

Možná jste si toho všimli u fastfoodových podniků - stolky bývají i opravdu hezké, ale jsou z chladných materiálů. To proto, aby jim tam lidé nevysedávali. Cílem je abyste jídlo rychle zhltli a uvolnili místo dalšímu. 

Doma si chceme ten zážitek jídla užít, nechceme se cítit nepohodlně.

Sklo má ještě tu průhlednost. Hodně bývá doporučován průhledný materiál do menších bytů, protože opticky tolik nezaplňuje prostor. Ale při jídle skrz tu průhlednou desku vidíme nohy stolu i židlí. Nohy našich spolusedících, které se ještě třeba různě vrtí. To odvádí pozornost od soustředění se na to nejdůležitější - na to jídlo. 

Tohle všechno se dá řešit ubrusem. Nejlépe několika vrstvami silnější látky. Ovšem tak přijdeme o tu průhlednost - kvalitu pro kterou jsme si ho pořizovali.

Nejlepším materiálem pro desku jídelního stolu je stále dřevo.

PS: A taky se to musí pořád leštit od otisků prstů a dalších šmouh. Neztrácejme síly na zbytečných překážkách.