Úspěch architektů

Isidor z Milétu a Anthémios z Trallu. Takový úspěch můžeme jen obdivovat. Postavili budovu, která nejen že přežila 15 století, ale stále se používá k původním účelům a stále - opět - vzbuzuje vášně v celém světě.

Chrám Boží Moudrosti byl od svého vzniku r. 537 tisíc let největší, nejvyšší stavbou. (Překonán až 1507 katedrálou v Seville)
Architekti navrhli kupoli o průměru 32 metrů nad oblouky o rovněž třicetimetrovém průměru, sahá do výšky 56m. Přežití stavby v seismicky aktivní oblasti pomohly nejen skvělé návrhy architektů - statické výpočty zřejmě matematika a architekta Anthémiose z Trallu - ale i jimi použité materiály. Kupole je z velkých plochých cihel, s 5 cm širokými spárami s maltou, která má díky obsahu sopečných částic schopnost pružně reagovat na otřesy půdy. (A to i po 15 stoletích!)

Celou dobu je tato stavba používána ke svým původním - rituálním - účelům. Chrám nechal postavit Justinián I. císař východořímské (byzantské) říše jako symbol své moci. A také se inspiroval římským Pantheonem, chrámem zasvěceným všem bohům, kde se nechávali "zbožšťovat" a oslavovat římští císaři. (Ten měl kupoli do výšky 43 metrů)

Když v roce 1453 Konstantinopol dobyl a obsadil sultán Mehmed II., nevyhubil křesťanství, naopak, poskytl v kosmopolitním městě ochranu křesťanům i židům, ale Hagiu Sofii zabral jako symbol svého vítězství (i vítězství islámu). Chrám byl přeměněn na mešitu a dalších 500 let tak sloužil. Doplněn byl jen čtyřmi štíhlými minarety.

Zakladatel moderního, demokratického, Turecka Mustafa Kemal Ataturk Hagii Sofii přeměnil v roce 1934 na muzeum.

Současný prezident Erdogan prosadil opět muslimské bohoslužby. Je to aktivita sloužící hlavně jemu samému, jeho populismu a slávě. Tak se vrací ke svému původnímu účelu - symbolu moci a oslavě (možná i zbožštění) panovníka.

Úspěšné přetrvání stavby, nejen v materiálním, ale i v morálním smyslu - že se stále používá k původním účelům, je dáno také tou dokonalostí návrhu. Centrální stavby jsou totiž ideální pro rituální účely. 
Naopak pro život se příliš nehodí. Pro život totiž potřebujeme směr.

Růst pomocí metody Kaizen

"Kaizen" je slovo z japonštiny, znamená "zlepšení", nebo "změna k lepšímu".

Metoda Kaizen znamená změnu k lepšímu po malých krocích.

Z malého kroku k velkému skoku. 
Metoda je založena na prosté myšlence - velkých změn lze dosáhnout malými kroky.
Kaizen lze použít pro zlepšování kvality života - ať už jde o detaily, nebo o celkový posun vpřed.

Kotinuálním zlepšováním pomocí malých kroků a setrvalým soustředěním na malé akce, myšlenky, otázky a maličkosti lze proniknout ke skutečnému mistrovství ve všech náležitostech života. 

Tolik říká anotace k jedné z prvních knih, které na toto téma u nás vyšly.

Na wikipedii zase najdete odkaz na použití této filozofie při výrobě

a při organizaci pracovních procesů. Nejde o převratná řešení, ale o neustálé zlepšování. Zlepšování, která se dají rychle realizovat a vyhodnotit, a nevyžadují velké investice. Podstatou je mít na prvním místě kvalitu - protože pokud se postaráte o kvalitu, zisk bude následovat.

Je zde i postup k používání:
sysytém 5S ( podle japonských slov: Seiri, Seiton, Seiso, Seiketsu, Shitsuke), nebo česky 5U:
- Utřídit
- Uspořádat
- Udržovat pořádek
- Určit pravidla
- Upevňovat a zlepšovat

Pro uspořádanou mysl je to dobrá pomůcka, ale pozor - neustrnut u Uspořádání, nezapomínat na to zlepšení, tu změnu k lepšímu, která je cílem.

Každý malý krok nás vede k cíli, vždyť "Pochod na tisíc mil začíná prvním krůčkem" (Lao-c)
Cílem je měnit svůj život, a to metodou Kaizen můžeme beze strachu ze selhání. Udělejte první malý krok a pak další, výsledek vás potěší.

PS: A nezapomínejte také na malé odměny!